|
|
Tenkostěnné přesypané konstrukce
Houšť, Vladimír ; Hrdoušek,, Vladislav (oponent) ; Barták,, Jiří (oponent) ; Klusáček, Ladislav (oponent) ; Stráský, Jiří (vedoucí práce)
Předkládaná disertační práce je zaměřena na analýzu tenkostěnných přesypaných klenbových konstrukcí. Štíhlá betonová klenba je řešena s využitím nelineárního FE-modelu, který zohledňuje konstitutivní vztahy pro zeminy, interakci zásypu se zeminou a postupnou výstavbu s vlivem hutnění. Pokročilý FE-model byl kalibrován měřenými daty z experimentů dvou přesypaných obloukových konstrukcí. Matematické optimalizační metody genetických algoritmů a Levenberg-Marquardt metoda jsou aplikovány na kalibrované komplexní výpočtové modely za účelem eliminace ohybové složky napětí v betonovém průřezu přesypané klenby. K interpolaci tlakové čáry od zatížení je střednice klenby parametrizována Bézierovou křivkou třetího stupně. Optimalizační metoda je aplikována v rozsáhlé parametrické studii, z které jsou získány optimální geometrie pro přesypané klenby různého poměrného vzepětí, výšky nadnásypu a typu podloží. Pro praktické využití jsou vypsány parametry Bézierovi křivky pro jednotlivé výsledné geometrie. Následně je aplikována optimalizační metoda k teoretické redukci napětí optimalizací geometrie střednice na dříve kalibrovaném modelu přesypané klenby. Jsou prezentovaný porovnání zemních tlaků, vnitřních sil a deformací štíhlé klenby v průběhu výstavby pro jednotlivé klenby dle poměrného vzepětí. Působení štíhlé přesypané klenby při lokálním zatížení dopravou modelem LM1 bylo analyzováno s využitím 3D modelu s vlivem různých výšek nadnásypu.
|
|
|
Hodnocení změn prostupnosti krajiny na příkladu Pražského okruhu
Štambergová, Barbora ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Prostupnost krajiny je klíčová pro přežívání mnohých druhů organismů. V současné době však rychle nárůstá míra fragmentace krajiny a propojenost jednotlivých krajinných elementů klesá. K fragmentaci krajiny nejvíce přispívá výstavba silnic, která s sebou přináší i další nezanedbatelné ekologické dopady. V souvislosti s obnovou prostupnosti krajiny je proto často řešeno zprůchodňování těchto liniových bariér. Výstavba průchodů skrze silnice je častým opatřením, otázkou však stále zůstává, zda je výstavbou těchto objektů dosahováno požadovaných kompenzačních opatření. Praktická část této práce je proto zaměřena na analýzu vybraných průchodů na části Pražského okruhu a zhodnocení jejich využívání. Klíčová slova: Fragmentace krajiny, prostupnost krajiny, ekodukty
|
|
|
Prostupnost krajiny v kontextu její fragmentace dopravní infrastrukturou a sub/urbánní výstavbou
Štambergová, Barbora ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Prostupnost krajiny je v současné době výrazně snižována především rozšiřováním antropogenních bariér - dopravní infrastrukturou a sub/urbánní výstavbou. Vznik těchto bariér má na živočichy různé ekologické dopady, které se liší mezi jednotlivými taxonomickými skupinami. Zajištění určité míry prostupnosti krajiny je klíčové pro přežívání mnohých druhů organismů. Účinnými nástroji při plánování ochrany a obnovy prostupnosti krajiny je řada modelů, jejichž teoretický rámec i praktické využití jsou v této práci popsány. Praktická část práce se zabývá modelováním změn v prostupnosti krajiny v jižním zázemí Prahy. Zhodnocena je také efektivita kompenzačních opatření na obnovu prostupnosti krajiny, která zde byla realizována. Klíčová slova: fragmentace krajiny, prostupnost krajiny, ekodukty, suburbanizace
|
|
|
Ekodukty Pražského okruhu a jejich pedogeografické apekty
Čánská, Kristýna ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Výstavba nových silnic má mnoho negativních důsledků pro životní prostředí, mimojiné také zvyšuje fragmentaci krajiny. Mezi opatření snižující vliv silnic na své okolí patří i výstavba ekoduktů. Je ovšem otázkou, zda jsou ekodukty stavěné v současné době v České republice funkční a zda jsou finanční prostředky vynaložené na snížení negativních dopadů výstavby silnic vynaloženy efektivně. Tato práce se věnuje ekoduktům na Pražském okruhu. Těch bylo na konci roku 2015 dostaveno celkem sedm. Byly zjistěny rozměrové charakteristiky, porovnána půda v okolí ekoduktů s půdou na ekoduktech a zhodnocen stav vegetace na jednotlivých ekoduktech. Zjištěné výsledky napovídají tomu, že ekodukty na Pražském okruhu mají mnoho nedostatků a jejich efektivita je značně snížena jejich nevhodným řešením.
|
|
|
Prostupnost krajiny v kontextu její fragmentace dopravní infrastrukturou a sub/urbánní výstavbou
Štambergová, Barbora ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Prostupnost krajiny je v současné době výrazně snižována především rozšiřováním antropogenních bariér - dopravní infrastrukturou a sub/urbánní výstavbou. Vznik těchto bariér má na živočichy různé ekologické dopady, které se liší mezi jednotlivými taxonomickými skupinami. Zajištění určité míry prostupnosti krajiny je klíčové pro přežívání mnohých druhů organismů. Účinnými nástroji při plánování ochrany a obnovy prostupnosti krajiny je řada modelů, jejichž teoretický rámec i praktické využití jsou v této práci popsány. Praktická část práce se zabývá modelováním změn v prostupnosti krajiny v jižním zázemí Prahy. Zhodnocena je také efektivita kompenzačních opatření na obnovu prostupnosti krajiny, která zde byla realizována. Klíčová slova: fragmentace krajiny, prostupnost krajiny, ekodukty, suburbanizace
|
|
|
Hodnocení změn prostupnosti krajiny na příkladu Pražského okruhu
Štambergová, Barbora ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Prostupnost krajiny je klíčová pro přežívání mnohých druhů organismů. V současné době však rychle nárůstá míra fragmentace krajiny a propojenost jednotlivých krajinných elementů klesá. K fragmentaci krajiny nejvíce přispívá výstavba silnic, která s sebou přináší i další nezanedbatelné ekologické dopady. V souvislosti s obnovou prostupnosti krajiny je proto často řešeno zprůchodňování těchto liniových bariér. Výstavba průchodů skrze silnice je častým opatřením, otázkou však stále zůstává, zda je výstavbou těchto objektů dosahováno požadovaných kompenzačních opatření. Praktická část této práce je proto zaměřena na analýzu vybraných průchodů na části Pražského okruhu a zhodnocení jejich využívání. Klíčová slova: Fragmentace krajiny, prostupnost krajiny, ekodukty
|
|
|
Tenkostěnné přesypané konstrukce
Houšť, Vladimír ; Hrdoušek,, Vladislav (oponent) ; Barták,, Jiří (oponent) ; Klusáček, Ladislav (oponent) ; Stráský, Jiří (vedoucí práce)
Předkládaná disertační práce je zaměřena na analýzu tenkostěnných přesypaných klenbových konstrukcí. Štíhlá betonová klenba je řešena s využitím nelineárního FE-modelu, který zohledňuje konstitutivní vztahy pro zeminy, interakci zásypu se zeminou a postupnou výstavbu s vlivem hutnění. Pokročilý FE-model byl kalibrován měřenými daty z experimentů dvou přesypaných obloukových konstrukcí. Matematické optimalizační metody genetických algoritmů a Levenberg-Marquardt metoda jsou aplikovány na kalibrované komplexní výpočtové modely za účelem eliminace ohybové složky napětí v betonovém průřezu přesypané klenby. K interpolaci tlakové čáry od zatížení je střednice klenby parametrizována Bézierovou křivkou třetího stupně. Optimalizační metoda je aplikována v rozsáhlé parametrické studii, z které jsou získány optimální geometrie pro přesypané klenby různého poměrného vzepětí, výšky nadnásypu a typu podloží. Pro praktické využití jsou vypsány parametry Bézierovi křivky pro jednotlivé výsledné geometrie. Následně je aplikována optimalizační metoda k teoretické redukci napětí optimalizací geometrie střednice na dříve kalibrovaném modelu přesypané klenby. Jsou prezentovaný porovnání zemních tlaků, vnitřních sil a deformací štíhlé klenby v průběhu výstavby pro jednotlivé klenby dle poměrného vzepětí. Působení štíhlé přesypané klenby při lokálním zatížení dopravou modelem LM1 bylo analyzováno s využitím 3D modelu s vlivem různých výšek nadnásypu.
|
host ::
RSS.